Dva tábory

Lidé se dělí na dva tábory. První tábor miluje arašídové máslo a ten druhý tábor ho nesnáší, ostatně jako s koprovkou. Já patřím k prvnímu táboru a tak mám pro vás recept na domácí arašídové máslo. Zcela nepokrytě přiznám, že jsem v mnoha ohledech děsně rozmazlená a jen tak něco nesním a nebo si nekoupím - obzvlášť ne průmyslově zpracované potraviny, blééé.. Spousta dobrot se dá udělat doma většinou velice lehce a ze základních surovin. Pokud čtete obaly tak víte, že se do arašídového másla přidávají tuky a mimo jiné i palmový (jak víme, tvoří ho ze 46% nasycené tuky), takže jsem řekla ne! a dala jsem se do výroby domácího máslíčka.

Recept:

100g pražených nesolených arašídů (nepražené jsem nenašla, i ty ve skořápce jsou pražené)

1 lžička třtinového cukru (hodí se svou chutí, jinak má výživové vlastnosti podobné jako cukr z řepy)
špetka soli

Do mixéru nasypete arašídy, pocukrujete, posolíte a začnete mixovat. Tím, jak se arašídy mixují se vytváří teplo a začne se z nich uvolňovat olej, který zcela přirozeně ze směsi vytvoří pastu (chcete-li máslo). Mixujete buď úplně dohladka nebo do stavu "crunchy" - tak to mám ráda já J Pak už jen stačí dát máslo do skleniček nebo, jak to dělám já, dávku rozdělit na dva díly - jednu do práce a jednu na doma. Máslo nechávám v lednici a nic se s ním nikdy nestalo, mimo to že se doslova hned sežralo ;)

                      

cena: 100g arašídů 17 Kč (kupovala jsem v Tamda Foods, SAPA)

čas: max 10 min i s mytím mixéru

#nevsednizivot

Vary po padesáté. Naštěstí nejsem takový pamětník a na vlastní kůži jsem zatím zažila ročníků pět a rok od roku se mi daří lépe vyhýbat /dosaď značku alkoholu, který daný ročník sponzoruje/ stanu a díky tomu ran s kocovinou ubývá a shlédnutých filmů přibývá. Letos jsem si jich vybrala 8 filmů na tři dny. Do kufru zabalila ze zkušenosti s pařáky posledních dní letní šatičky, boty na běhání a vyrazili jsme.  Vyjeli jsme nekřesťansky brzo, protože jsem nutně potřebovala vidět film už v devět dopoledne, což se odrazilo po půlhodině cesty dotazem “Tyjo, kudy jedeš? Ty znáš zkratku?” a já teda byla nucena uznat, že jedu spíš směr Louny, než směr Vary.  “Je to dál, za to horší cesta” tak nadále zůstává moje krédo a opět mě to ujistilo, že orienťáky já nikdy běhat nebudu. Další překvápko bylo, když teploměr ukazoval ve Varech krásnejch dvanáct stupňů a já si vezla ještě záhadnou chorobu, se kterou moje kroky hned v úvodu vedly na pohotovost. Zažít Vary jinak! Ale popojedem...

První den jsme měli v plánu tři filmy, které když jsem shlédla, měla jsem chuť schoulit se do prenatální polohy a brečet. Tušila jsem, že film “Válka” nás asi neodstřelí do světa komedie, ale když jsem po půlce dne co jsme strávili v kině viděla hrůzu na tvářích ostatních, kteří nechali výběr filmů na mě, byl to nepřenosnej zážitek :))) Z prvního dne pro mě nakonec dostává italské drama “Last Summer” /2014/, který mě dostalo totálně výkonem hlavní hrdinky a dokonalou kamerou.  Doporučuju. 

Tři, dva, jedna!

Odstartovali jsme léto, který o tom ještě v sobotu ráno úplně nevědělo, ale k naší velký radosti nám nepršelo a my tak mohli vyběhnout do ulic ranní Prahy. Mojí největší starostí bylo to, abych vstala. Sichrovala jsem to dvěma budíkama a ještě Jitkou, která mě měla za úkol zkontrolovat, jestli už jsem vstala, protože ona narozdíl ode mě, dokáže vstávat i takhle nekřesťansky brzo. Ráno bylo bolestivý, ale díky tomu, že jsem se fakt těšila, tak jsem do dvaceti minut zavírala dveře a vyrážela na místo určení. Místo prvních ranních ptáčat, jsem v ulicích Prahy ještě potkávala evidentně návštěvníky pátečních párty :)) Nicméně jsem se na ně soucitně usmívala, protože moc dobře znám obě dvě strany barikády :)))

#weareboostprague 

Za odměnu budou lívance!

V sobotu jsem běžela půlmaraton v krásné a fanouškovsky skvěle obsazené Olomouci a jelikož jsem potřebovala nějakou odměnu na kterou jsem se během závodu mohla těšit, tak jsem si řekla, že si další den udělám lívance. Ono se totiž člověku během 21km honí spousty myšlenek, jako třeba napít se už teď nebo až za 2,5km? proč ti chlapi při běhu tak hekaj? Ježiši, ten člověk ale dupe, hmm kde si ta holka ten outfit Victorias Secret Sport asi koupila? Ty vole to není normalni běhat každej druhej víkend půlku, takže jsem nenormální, se ti řekne přidej! …bych tě chtěla vidět tohle uběhnout, ty pupkáči, a pak je potřeba mít i pár „odměňovacích“ myšlenek. Jedna myšlenka byla na odpočinek během července (rozuměj odpočinek od závodů) a ta druhá byla na ty lívance. Ne během závodů fakt rocket science neřešíte…

A protože je recept na lívance super easy a rychlý - jak jinak u mého vaření J tak se podělím o recept.