Všude dobře, tak co doma..... a zvlášť když je zima!

V zimě je zima a v létě je teplo. 

Dvě zákonitosti, který mi přijdou vcelku dost jasný, takže moc nechápu, proč dostává počasí takový prostor v primetimu všech médií, nota bene, když vypovídající hodnota všech prognóz je podobná jako půlnoční Volejte věštci.  Záběry ukazující dramatické napadnutí deseti centimetrů sněhu na horách a záběry na letmý poprašek u Muzea, který způsobuje dopravní kolaps. Na to navazuje pravidelné remcání na silničáře a live vstupy majitelů sjezdovek,  kteří konečně spustili sněžná děla a my na to fascinovaně doma na gauči zíráme. 

Vypínám. 

Pro mě je zima období, kdy se konečně vytáhnou běžky, lyže, boby a rukavice a vyráží se na hory.  Je mi prakticky jedno, jestli bude mlha, vánice, mráz, vítr, takže se na mě už párkrát usmálo štěstí v podobě krásnýho víkendovýho azura. Minulý víkend jsem tak s partou přátel v rámci oslavy v řadě již mých několikátých narozenin vyrazila na Šumavu do obce Modrava. 

Losos se špenátem

Losos a špenát dobrý, ale trochu nuda, nemyslíte? Ovšem ne podle tohoto receptu!

Na dvě porce budeme potřebovat:

Losos - kupuji v Lidlu, mám ho nejblíž a je kvalitní. Také doporučuji mražený z Ikea.
Špenát - svazeček (kupuji na farmářském trhu) nebo v Lidlu vaničku baby špenátu
Smetana - je jedno kolika procentní, stačí i plnotučné mléko (oproti smetaně je to low fat varianta:)
Parmezán - nastrouhaný, cca 2 lžíce

Příloha:
Bulgur - raději celozrnný :)

Nejdříve si dáme vařit bulgur. Vaří se ve stejném poměru jako rýže a pozor ať se nerozvaří. Poté si stáhnu kůži z lososa a rozkrojím ho na dvě porce. Omyji špenát, pokud jsem nekoupila baby variantu, tak tvrdé stonky odkrojím. Nasypu jej do zapékací misky, položím na něj lososa, zaliji smetanou nebo mlékem, posolím a posypu parmezánem. Peču na 200°C přesně 16 minut. Ne více - losos by byl usušený a špenát zavadlý.

příbory se nám trochu "hádaj", pardón ;) stolování vylepším.

Jitka

Stopa!

Za mejch mladejch let v mejch očích byly běžky pěkně trapný. Rodičům však svítila očka, jen co napadlo trochu prašanu a už se vyráželo na nedaleké Polevsko, kde jsme pravidelně brázdili lesní cesty ve vrzajícím vázání. Neměla jsem tu trasu ráda, protože na konci nebylo zhola nic, co by připomínalo vyhřátou restauraci, kde bych měla vidinu zakazovaných sladkých limonád, který mi většinou při podobných vyjížďkách slibovali, jako náplast na moje remcání a vztekání se.  Taky jsem jim nikdy nevěřila, že mi nebude zima, takže jsem odmítala odjíždět v čemkoli jiným, než oteplovákách a péřový bundě, ač zpetně dnes musím uznat, že díky tomu se mé ježdění stalo ještě míň komfortní. Cestou jsme potkávali podobně zpruzelé děti s rodiči, jako jsem byla já. Poslední věc, která mi taky značně ztěžovala schopnost běžky si oblíbit, byla taťkova záliba ve voskování běžek. On sám nám tvrdil, že to má promyšlený, ale dost jsem ho podezírala, že sahá po různobarevných voscích a maže je na určitých místech naprosto ledabyle a následně svádí zjevné neúspěchy v jeho počínání na špatnou sněhovou situaci. Občas se tak mohlo stát, že i z prudkého kopce jsme se celá rodina potili ve snaze pohnout se z místa a nebo naopak bylo naprosto nemožné, vyškrábat se na mírný svah jinak, než to vzít bokem vzhůru. V těžké pubertě to s námi rodiče vzdali. Poměr námahy a získaného užitku se nejspíš přehoupl nad únosnou mez a běžky tak na půdě vzali na dlouhá léta svoje čestné místo vedle Tatrovky a nafukovacího slona.

Pak to přišlo. Na narozeninovém dortu se zničeho nic objevilo 25 svíček, letní proběhaná sezóna za mnou a najednou se nabízela zimní alternativa běhu na běžkách. Nota bene kolem mě začali běžkovat i naprosto neuvěřitelný typy lidí- zatvrzelých nesportovců, což mě dovedlo k myšlence, že to asi nebude vůbec blbý.

Nakonec to v mým životě je s tím běžkováním láska na druhej pohled. Bílá stopa, příroda, pořádná makačka a hlavně spoustu srandy. Takže do toho jděte taky, protože zaručuju, že vás to začne bavit! :)

Tipy na běh v zimě

Běh v zimě a na sněhu je prostě nejlepším běháním ever! Proto vám dám tipy, jak si ho užít ještě víc. Nejdříve pár pravidel – obléci se spíš míň než víc, rozcvičku i protažení dělat uvnitř budovy, nadechovat se  nosem, aby se studený vzduch stačil prohřát a také by se mělo běhat pomaleji, ale řiďte se tím, že jo J

A teď ty slíbené tipy a to pěkně od hlavy až k patě:

•         Nasaďte si čelenku nebo čepici – ideálně s dírkou pro culík, vlasy se vám aspoň nebudou lepit na krk
  
•       Tváře si namažte krémem proti mrazu, já používám Nivea baby ochranný krém proti větru a chladu. Na vazelínu zapomeňte – zacpává póry a nepromašťuje. Makeup nebo hydratační krém nedoporučuji vůbec. Mají v sobě vodu, která na obličeji zamrzne a potrhá vám kůži (pak není divu, že je šupinatá a červená). Na rty mázneme jelení lůj J
•         Já říkám, že když je krk v teple je teplo celému tělu. Takže krk schováme do nákrčníku nebo do univerzálního buff tunelu (levnější varianta se dá sehnat v HM nebo Tchibu).
•      Tři vrstvy. Volím termo tílko, triko (super je s příměsí vlny adidas adistar Wool Primeknit), mikina. Když sněží, tak přiobleču nepromokavou běžeckou bundu.
•      Rukavice. Jedině běžecké. Takové ty pletené na procházku nebrat, jen si představte, že je máte nacucané potem a roztátým sněhem. Ale jak budou dobré, když je vytáhnete z kaslíku auta, když zapomenete ty běžecké ;)
•         Kalhotky, no tedy přesněji funkční bombarďáky s nohavičkou až skoro do půlky stehen.
•         Na zimu legíny jedině s chlupem. Nemyslím ty vlastní chlupy na nohouJ Dobrá volba je i SKINS 400 (kompresní legíny, ve kterých není zima ani vedro v parném létě, netuším, jak to ti kluci vyráběj, že je to tak vychytaný) a přes ně kraťasy. 
•        Ponožky určitě vyšší.  Dobrá volba jsou i s příměsí Merina.
•       Boty: stačí silničky, když je sníh, tak je fajn obout trailovky. Pokud nemáte – pořiďte si nesmeky. Goretexové boty nemám ráda, takže nedoporučím – pot se nemá kam vypařit a z bot je doslova nepropustný rybník a noha rychle prochladne.

A nezapomeňte, že není špatného počasí, ale špatně oblečeného běžce J

Jitka