Dneska vám prozradím, kde to naše nošení
běžeckýho oblečení má svý hranice. Ano- nastala u nás v poslední době určitá transformace: sáčko
vystřídala sportovní bunda, džíny legíny, kabelku sportovní taška, balerínky
zas běžecký boty. Začalo to nenápadně – někdy mezi výběhama po o, volejbalem po
práci, večerním vyklusáním a víkendovým tenisem, začalo dávat smysl být furt
ve střehu a skříně se začaly plnit oblečením vesměs funkčním. Místo vyhlížení,
kterej kus babiččina šatníku se k nám tenhle rok vrátí
s novou kolekcí fashion obchodů, nastalo netrpělivé očekávání, jaký
barevný varianty legín nám letos vypustí
sportovní značky do světa a marný hledání běžecký čepice s dírou na culík (vážně pořád nic?). Stejně tak, jak mi pomalu přišlo, že casual móda se spikla proti mně (já věděla, že těch zvonáčů, co mi ležely X let ve skříni bylo
dost unáhlený se zbavovat a ty batikovaný trička snad ještě na půdě najdu), tak
nám sportovní značky dělaly radost. Designéři pochopili, že tady je ještě dost
prostoru a začali kouzlit. Tleskám. Jo, i běžci chtějí vypadat v oblečení dobře
a je super v tom oblečení moci vyběhnout jinam než za barák do lesa. Původně
jsem svůj další článek chtěla napsat o podnicích, kam zavítáme ještě s tepem
170 a kde doplňujeme energii po tréninkách, ale vyčkejte- dneska to bude o tom,
kde i my běhny sundaváme botasky a obouváme kramfleky a vytahujem řasenku.
1.
Práce.
Pokud už nejste ve fázi ohromování kolegů, do kanclu se vám nehrnou
schůzky jedna za druhou a obědy si zásadně dopřáváte ve vaší kuchyňce, tak si
můžete dovolit vyrazit do práce v
běžeckým jako já, což se změní už asi ve chvíli, kdy by se věkový průměr
mužů, co potkávám na schodech v naší budově, kde máme kanceláře, zmenšil ze 70,
alespoň tak na 50. Jitka ale tvrdě jede
v repre stylu ve velké firmě a na ulici ji pak prakticky nepoznám ani já:)
2.
Tretter's – Narozdíl od většiny barů a klubů v
okolí Dlouhé, kdy je úspěch, že některé
slečny mají alespoň něco na sobě a chlapci i něco v hlavě, tak Tretters
je stylovka a jeden z našich oblíbených podniků v centru Prahy. Etiketa
doporučuje, že do podniku by člověk měl přijít oblečený na takové úrovni, jako
je oděna obsluha. V tom případě jsme tady
v běžeckém bez šance. A je to dobře :) Taky to není obyčejný bar –
podíváme se do historie, tak se zde přímo psaly barmanské dějiny. Sám Miloš
Tretter je zakladatelem české barmanské unie. Do toho vám celý interiér dokresluje příjemná jazzová hudba, na stolech
vám obsluha donese populární brambůrky přímo z dílny pana Trettera, barmani s
uvázanými Windsor Full vám servírují ty
nejlepší koktejly a vy automaticky saháte po rudé rtěnce a lodičkách Christiana
Louboutina. :)) (nutno podotknout, že jsou tady
ale natolik vstřícní, že nás tam jednou nechaly v běžeckém udělat rezervaci na
večer :))) )
3.
Sokolovna. Skokem jsme na okraji Prahy. Díky tomu,
že jsme pravidelně plašily místní faunu a obdivovaly flóru v průhonickém parku
/nebo naopak/, bylo nutné si najít oblíbenou restauraci v Průhonicích. Problémem
ovšem je, pokud se do tohoto podniku vydáte bez znalosti okolností a jedinou
sokolovnu, kterou jste do té doby navštívili, je ta v Horní-dolní, kde se
pravidelně každou zimu opíjíte na místím bále zelenou s vaječňákem. Tady jsme
neuspěly. Jako sporťák tam nezapadnete. K dobru jim však můžeme počítat to, že vám to rádi připraví
“take away” a vy si to můžete zas hezky jít sníst mezi ty oleandry, od
kterých přiběhnete z parku.
4.
T-anker. Krásná restaurace s terasou na Kotvě, která nabízí
naprosto báječnej pohled na Prahu. Tady to ale asi nebude oblečením. Obsluha na
mě byla naprosto konstantně protivná v legínách i v šatech a po jejich latéčku
sem si musela u tetičky na Podbabě dát turka na spravení, takže za mě otazník a
zkusím tam ještě vychytat obsluhu, která nemá pocit, že bych si pro tu objednanou
polívku měla sama doběhnout do kuchyně.
5.
MHD. Jo, tady se to taky moc nevyplácí. “Jestli
seš ve sportovním tak si ani nesedej, protože ty vlastně stát chceš v rámci
tréninku a jako jedinej na to tady z nás s těma pogumovanejma podrážkama seš
obutej". Opona.
Samozřejmě si seznam prodlužte o další krásné restaurace a
divadla, které ani ale nebudu jmenovat, protože přesně pro ty situace máte doma
ty krásný hedvábný šaty, stylové psaníčko a kytku do vlasů. a vzít si na sebe
cokoli jiného, by znamenalo užít si tu chvíli o dost míň. A to zas my rády ty trailovky v tom botníku
čas od času necháváme :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat